Populární trpasličí kuřecí plemena

0
1634
Hodnocení článku

Trpasličí plemena kuřat jsou ekonomicky zisková: vzhledem ke své velikosti jedí málo, ale kvalita vajec a masa přesahuje vlastnosti běžných ptáků. Jejich cena je nejčastěji stejná nebo nižší než u ostatních odrůd. Proto je potěšením si je ponechat.

Populární trpasličí kuřecí plemena

Populární trpasličí kuřecí plemena

Popis trpasličích plemen

Hlavním cílem chovatelů vždy bylo chovat drůbež, která má malou velikost, ale zároveň není horší ve výrobě vajec a dalších vlastnostech. Zvažte nejlepší plemena trpasličích kuřat.

Cochinhin

Tito ptáci se nedávno objevili na ruských farmách, ale již si získali popularitu.

Název ukazuje geografii jejich počátečního rozšíření: první byli chováni v Číně pro císařský dvůr.

Popis plemene Cochinquin ukazuje, že jsou vynikající pro chov masa a vajec. Tyto vrstvy mají dlouhý krk, velké břicho a mohutný prsa (ve tvaru dospělá kuřata připomínají kypré pernaté koule), silné peří bílého nebo šedivého tónu, velké oči a výrazné světlé náušnice a hřeben.

Kohouti dosahují kilogramu a kuřata jsou asi o 200 gramů lehčí. Jsou flegmatičtí, nejsou náchylní ke konfliktům (proto si snadno rozumějí ve smíšených drůbežárnách nebo se zástupci jiných klidných plemen).

Nosnice mají silný mateřský instinkt. To jim umožňuje samostatně se množit a chránit je před potenciálními hrozbami. Násadové vejce lze koupit za 200 nebo méně ruských rublů, ale týdenní kuře bude stát 350 a více.

Phoenix

S dlouhým ocasem byli fénixové chováni na území Starověké nebeské říše. V Evropě byly znovuobjeveny křížením dvou japonských ptáků zvaných Onadori a Yokohama-Tosa.

Výhody tohoto plemene jsou zřejmé. Vzhledem ke speciálnímu genotypu, vytvořenému díky izolaci od jiných japonských předků, nepodléhají línání a snadno rostou obrovské peří. Mají jasnou barvu, tělo ve tvaru láhve s ladným krkem a masivní zadní část těla.

Kohout je mnohem větší než samice a je obdivován pro své neobvyklé peří. Není divu, že fénixové dostali čínské císaře.

Ačkoli Phoenix patří do trpasličí skupiny, hmotnost kohouta může dosáhnout 2,5 kg, zatímco kuřata váží o 20% lehčí.

Nemá smysl chovat je pro průmyslové účely: nemůžete získat hodně masa a vaječných výrobků. Průměrná produkce vajec se pohybuje mezi 100 a 160 (v závislosti na věku a hmotnosti). A téměř se nesnaží chovat kuřata; je nutný inkubátor.

Vejce budou stát 300 rublů, ale kuře starší než šest měsíců je levnější než 4000 rublů.

Shabo

Od starověku byl Shabo chován v jihovýchodní Asii, Japonsko je považováno za jejich domovinu. V tuto chvíli se však zástupci rozšířili po celé Evropě.

Nevýhody tohoto plemene: náladovost (je velmi důležité, aby bylo teplé, při nízkých teplotách umírají ptáci), není určena k jídlu, ale k radosti aristokratů.

Kohouti mají krátkou záda, malé nohy a silné peří, konvexní hruď a zemské tělo. Hlava je velká a pokrytá krátkým červeným peřím. Kuřata jsou jako kohouti. Je však třeba poznamenat: jejich hřeben je o polovinu menší a na ocase nejsou žádné ostré peří.

Mateřský instinkt nosnic je vysoce rozvinutý: dokonce vychovávají kuřata jiných lidí. Proto nemusíte kupovat inkubátor. Jeden dává od 80 do 150 vajec ročně, každé o hmotnosti až 30 g.

Dalším rysem východního plemene je, že málo jí. Pták denně nespotřebuje více než 60 g potravy.

Nejsou drahé. Je docela možné koupit dospělé za 500 rublů, a to i v oblasti nepřizpůsobené zemědělství. Vejce stojí až 300 rublů.

Malajské serama

Ozdobná kuřata

Ozdobná kuřata

Jak je snadno pochopitelné z názvu, pták byl chován ve vzdálené a teplé Malajsii.

V Eurasii a Severní Americe je populace malajského seramu neuvěřitelně malá. To je způsobeno skutečností, že kuřata netolerují klimatické změny a stres z dopravy.

Serama je považována za nejmenší ze všech hornin zaznamenaných vědci. Podle vzhledu je snadno rozpoznatelná: má protáhlé, zaoblené tělo se širokým zploštělým hřbetem, nízkým postojem a fenomenální schopností létat za ostatními členy druhu. Tvar ocasu připomíná páva.

Hmotnost dospělých ptáků nepřesahuje 300 g, takže byste neměli očekávat, že budou schopni přinést velký zisk. Slepice vyprodukuje za 12 měsíců asi 60 vajec, z nichž každé váží méně než 30 g.

Jak říkají zkušení farmáři, tato kuřata jsou vhodná pouze pro skutečné fanoušky jejich řemesla. Ve skutečnosti (i když ve velikosti stěží předstihne holuby) je jejich maso považováno za dietní a jedno z nejchutnějších.

Dospělá kuřata stojí nejméně 3 500. Vzhledem k velikosti je to velmi drahé.

Bentamki

Čínská (v jiné verzi, japonská nebo indická) kuřata Bentamki jsou energická, milující svobodu a dokonce bojovná.

Právě tyto vlastnosti z nich učinily vynikající plemeno pro orientální kohoutí zápasy. Ale jejich horká nálada jim nebrání v dobytí farmářského trhu. A to vše díky průmyslovým vlastnostem. Chov umožnil Bentamům, aby se trochu uklidnili, ale stále je lze označit za nejšikovnější ze všech mini kuřat.

Historie přispěla k jejich současné popularitě: dříve bylo koupě tohoto plemene považováno za známku finančního blahobytu. Mají zaoblené tělo, husté pestré peří a svislé ocasy a malou hlavu. Toto jsou skutečná referenční kuřata z obrázků.

Kohouti dorůstají až 600 g a kuřata váží pouze 450–650 g. Nosnice dávají v průměru od 90 do 130 vajec za 12 měsíců.

Hmotnost vajec je malá: 40-45 g (u malých kuřat lze nazvat normální). Chuťově jsou lepší než standardní. Obzvláště příjemné vlastnosti dokazují vejce slepic, která žijí v klecích pod širým nebem. Mají hustý protein, jednotnou barvu a nízkou hladinu cholesterolu.

Budete muset zaplatit 550 rublů za ptáka a asi 200 rublů nebo více za vejce.

Hamburg

Hamburk je název pro rozeznatelná mramorovaná mini kuřata, která pocházela z (překvapivě) z Nizozemska již v roce 1740. Byli transportováni do dalších bodů Eurasie přístavem v Hamburku, což vedlo k neobvyklému jménu.

Ptáci mají malou hlavu, vroubkovaný hřeben, krátký zobák, velká křídla, břicho a záda, stejně jako dlouhé nohy a dlouhý ocas.

Rychle se přizpůsobují jakýmkoli podmínkám chovu, mají fenomenální imunitu pro malá plemena a odolnost vůči chladu. Díky těmto vlastnostem jsou nejoblíbenější.

Barevný standard je jednotný: bílé tělo s černými skvrnami a červeným hřebenem. Velikosti se ale liší v závislosti na velikosti ptáka. Velké samce váží 2,5 kg a mohutné samice dorůstají až 2 kg.

Miniaturní hamburgery budou vážit 700, respektive 600 g. Chovatelé oceňují vysoce dekorativní hamburská kuřata i jejich schopnost nosit po celý rok. Slepice produkuje v prvním roce až 250 vajec.

Za cenu: vejce budou stát 300 rublů a brojlery 5 000 rublů.

Sibright

Toto je název mini kuřat z Anglie XIX století. Od ostatních trpaslíků se liší tím, že jejich křídla klesají téměř k zemi a slabě přilnou k tělu.

Mají malou hlavu, kterou dobře zdůrazňuje červený hřeben a kozí bradka. Malý kohout vypadá roztomilý, ale kupodivu je neuvěřitelně bojovný. Nosnice mají také špatnou náladu, nemají téměř žádný mateřský instinkt.

Sibraits rozhodně stojí za nákup kvůli kvalitnímu masu: chutná jako koroptve. Kuřata se těžko chovají, což ovlivňuje tržní cenu ptáků. Vejce stojí od 200 rublů, zatímco dospělí jedinci budou stát 500 rublů.

Malá holosheyka

Tento pták, který se objevil v Rakousku nebo Německu, má zcela standardní vzhled, ale šlachovitý krk zcela bez peří. Mnoho chovatelů je tím zastrašováno.

Jiné vlastnosti tohoto plemene jsou však příjemné. Jsou odolné vůči mrazu a teplotním výkyvům, odolné, nenáročné a nejsou náchylné k přejídání.

Po dobu jednoho roku produkuje miniaturní pták (hmotnost dosahuje 800 g - u kohoutů a 700 - u slepic) nejméně 120 vajec. Každý z nich váží až 30 g.

Golosheyka je zřídka chována na velkých farmách, ale soukromí obchodníci ji rádi kupují. Pokud máte štěstí, můžete si týdenní kuřata koupit za pouhých 50 rublů.

Welzumer

Jednou z masivních kuřat je Velzumer.

Vnější požadavky na toto holandské kuře jsou přísné: musí mít jednotnou červenou koroptvu (u nás je povoleno zlato a stříbro), černý ocas s odstíny, svalnaté nažloutlé nohy a velký hřeben, vousy.

Dospělí váží od 2,5 do 2 kg, trpaslíci - do 1 kg. Produktivita: 60 vajec ročně a trpasličí kuřata snášejí až 180 vajec.

Toto plemeno je považováno za nejúspěšnější pro pěstování na farmě. Ptáci jsou klidní, ale neuvěřitelně zvědaví; kuře bude stát 230 rublů.

Holandský chocholatý pes

Kuřata nemají příliš vysokou produkci vajec

Kuřata nemají příliš vysokou produkci vajec

Není spolehlivě zjištěno, odkud pochází kuře bílé. V Rusku se tomu říká holandština a ve zbytku Evropy polštině. Ať už je to jakkoli, každá farma bude výrazně obohacena, pokud bude věnovat pozornost tomuto plemeni.

Trpasličí běloocasý se vyznačuje masivním bílým chomáčem na hlavě, který spočívá na peřích rostoucích v různých směrech, stejně jako černým tělem. Jsou zastrčené, mají rovný, plochý hřbet, vytrvalé, ale miniaturní tlapky. Vysoká dekorativnost vedla k tomu, že chovatelé vyvinuli hřeben, ale u kuřat začala trpět vize. Tento svěrák jim vůbec nebrání v tom, aby byli energičtí a obratní.

Ptáci váží asi 2,5 kg, pokud jde o muže. Nosnice jsou o něco lehčí, jejich hmotnost je 2-1,5 kg.

U trpasličí verze plemene je hmotnost mnohem menší: kohouti dorůstají až 850 g, ale slepice jen 740 g.

Produktivita vajec je špatná. Od nosnice nedostanete více než 140 vajec ročně, ale každé z nich váží asi 50 g. Ale díky neuvěřitelně estetickému vzhledu lidé zaplatí 150 rublů za vejce a 300 rublů za sedmidenní kuřata.

Podmínky zadržení

Trpasličí plemena se dobře zakořenila na farmách i doma. Ale aby se zvýšila kvalita masa a počet vajec, je nutné správně chovat kuřata od mladého věku.

Je třeba je usadit v slepičím domě z cihel, kamene nebo dřeva (ale první dva materiály jsou lepší, aby se zabránilo možným požárům). Je lepší začít vytvořením dřevěného základu (kuřata jsou citlivá na chlad, beton nebude fungovat).

Dále stojí za to postavit stěny přístavby. Okna jsou umístěna 0,6 m od podlahy. Při instalaci ventilačního systému je třeba věnovat velkou pozornost: musí udržovat vzduch relativně čerstvý, ale zároveň nesmí podchlazovat místnost.

Ventilátory a komíny jsou považovány za optimální. Vyžaduje se také vysoce kvalitní umělé osvětlení. Teplé žluté světlo je pro oči kuřat nejpřijatelnější.

Uvnitř musíte uspořádat krabice nebo koše na hnízda.Musí být umístěny na podlahu, protože malé ptáky létají jen těžko. K bezpečnému chovu kuřat je také nutná oblast pro chůzi. Měl by být instalován hned vedle domu a měl by také zajišťovat malé otvory pro volný východ.

Místo je oploceno kovovým pletivem a jeho nejúspěšnějším pokrytím je považována rovnoměrná tráva. Nebude vtírat tlapy ptáka a poskytne mu také pastvinu.

Krmení a péče

Strava ptáků by měla obsahovat vitamíny (zejména vitamin E, který se nachází v ovesu a ječmeni), bílkoviny (nacházejí se v travní mouce, skořápkách z ořechů, křídě nebo drceném štěrku) a rychle stravitelné bílkoviny, takže se do jídla přidávají droždí.

Většinu jídelního lístku zabírají šťavnaté rostlinné potraviny: nasekaná mrkev, okurky nebo zelí.

Je důležité vyhnout se průvanu, abyste udrželi dobytek v teple. Faktem je, že kuřata trpasličích plemen jsou špatně odolná vůči chorobám, takže při nízkých teplotách hrozí riziko nachlazení. V zimě stojí za to na podlaze v kurníku položit tlustou podestýlku z nasekané slámy, hlavní věcí je nezapomenout uvolnit podlahovou podestýlku (to je způsobeno tím, že se v slámě hromadí zbytky jídla a výkaly) .

Pták je citlivý na kvalitu světla. Nedostatek osvětlení vede ke snížení plodnosti. Denní hodiny v domě by měly být alespoň 15 hodin.

Chovné jemnosti

  • Nejprve se na podlahu položí sláma, vytvoří se bidýlka a zkontroluje se kvalita osvětlení v kurníku. Hnízdiště by mělo být čisté a nestínované;
  • Pokud si nejste jisti, že kuřata budou sedět ve spárech, měli byste zvážit nákup inkubátoru. Nezapomeňte vajíčka obracet každých 240 minut;
  • Inkubátorová mláďata jsou náročná na životní podmínky. Teplota by měla být až 30 stupňů. Můžete použít vyhřívací podložku zabalenou v ručníku;
  • Krmení kuřat je základem jejich plodnosti. Proto aktivně dodávejte kuřatům bílkoviny. Nachází se ve vařených vejcích, kefírech a tvarohu. Vitamíny jsou koncentrovány v drcené kopřivy, kostní moučce.
Podobné články
Recenze a komentáře

Doporučujeme vám přečíst si:

Jak vyrobit bonsai z fikusu